• Výuka kresby

5) Základní tělesa: Anulouid


Anuloid (též torus, nebo prý česky „obloun“) je v podstatě do kružnice stočený válec (vím, že je to velmi neodborně napsáno, ale věřím, že je to takhle jednodušší na pochopení). Z toho vyplývá i podstata tohoto tělesa – u válce víme, že je středová osa rovná a na ní jsou všechny elipsy kolmé. Co se stane, když tento válec stočíme do anuloidu? Středová osa se stane z úsečky kružnicí. A všechny elipsy, co na ní byly kolmé, kolmými dál na středovou osu zůstanou.

A jelikož onu elementární informaci, že kružnice se v perspektivě chová jako elipsa, již víte, určitě Vám také dojde, že celý anuloid je učiněnou krasojízdou elips! Na začátek, než budeme řešit cokoliv dál, Vám dám tedy alespoň pro kreslení anuloidu jednoduchou pomůcku, jak si poradit s jeho správnými poměry → vnější a vnitřní elipsu vůči sobě umístěte tak, že vepředu bude největší rozestup, na bocích menší a vzadu úplně nejmenší (neboli princip perspektivy, kdy co je k nám blíž, jeví se větší). Zároveň ale dodržte jednoduché pravidlo, že v bocích musí být vždy v řezu kružnice, jinak nebudete mít přesný anuloid.

Při stínování se vlastní stíny (jakož i světla) budou chovat po tvaru elipsy, neboť souvisí s tvarem. A samozřejmě i u anuloidu budeme při stínování dbát na to, abychom vlastní stíny odsadili odraženým světlem na tvar.

U šrafování svislých i vodorovných šrafů řešíte „otevírání“ elips z pozice vůči horizontu i středové ose obličeje - viz elipsový kříž aplikovaný na anuloid:

Opět Vám ráda dodám foto důkazy vlivu perspektivy na objemový šraf anuloidu:

Kde se všude se anuloid skrývá? V čistém tvaru příkladů moc není, ale i tak se najdou menší či větší objekty, které byste si mohli zkusit nakreslit.

Příště se podíváme na kouli. Do té doby se mějte přinejmenším krásně!

Za Výuku kresby

přeje

Bára Maštrlová.

#anuloid

283 zobrazení