• Výuka kresby

1) Začínáme kreslit: Zdroje poznání v kreslení


Představte si situaci, kdy stojíte v plné polní u stojanu a chystáte se kreslit. Podíváte se na model, pak na papír, pak zase na model, snažíte si udělat jasno v tom, co vlastně vidíte, ruka už už mává tužkou nejistě nad papírem a chystá se udělat první tahy. Pak se odvážíte, osmělíte. Nebo to možná ani nebudete prožívat a prostě nějaké čáry nakreslíte. A tímto stylem pak třeba i nakreslíte celou kresbu. Akorát se Vám pak možná po dokončení stane, že si reálná předloha s Vaším výtvorem nebudou úplně odpovídat. Co se stalo? A proč? A znamená to, že neumím kreslit, respektive že nemám talent?

Otázka talentu je v tomto případě jen částečně relevantní - osobně talent definuju jako soubor dispozic něco samostatně pochopit a aplikovat rychleji a efektivněji, něž je běžný průměr v populaci. Ale co vlastně musíte pochopit a pak aplikovat, pokud jde o kreslení?

Kreslení je soubor psychomotorických schopností - podobně jako třeba řízení auta. U toho taky musíte dokázat skloubit znalosti pravidel silničního provozu s řazením převodů motoru a to vše dělat za bdělého pozorování reality provozu. Není to jednoduché, ale po pár letech už ani nevíte, že to děláte, prostě řídíte a je to fajn. Podobné je realistické kreslení. Znalost pravidel a vztahů je třeba skloubit se schopností udělat tahy tužkou na papíře a "to vše dělat za bdělého pozorování reality" námětu.

Z toho příměru vyplývá, co máte vlastně k dispozici za zdroje poznání reality, když kreslíte:

1) vidění

2) vědění

3) měření

Vidění

Zdá se to možná neuvěřitelné a divné a prohlašuji to s plným vědomím, že mne budete mít za blázna- ale my všichni většinu času svět kolem sebe "nevidíme". Myslím tím to, že povětšinou plně koncentrovaně nepozorujete všechno kolem sebe, neprohlížíte si barvy, strukturu, světlo atd. Nechodíte a neříkáte si "jé, to je ale úžasné, jak vidím na knize či stolu, že se jeho hrany opticky sbíhají". To si troufám tvrdit, že dělá málokdo...

Mozek tak prostě funguje - to, co vyhodnotí jako známé a bezpečné, neřeší, prostě to rovnou přiřadí do patřičné kolonky a jde dál. Je to nezbytná selekce podnětů, jinak bychom se zbláznili z přehlcení. Nicméně, při kreslení nastává nová situace - člověk se najednou musí zadívat na námět - a co je to, co vlastně vidí?

Opravdu vidět, neboli vnímat perspektivu, proporce, světlo a stíny atd., to vše se mnoho lidí naučí rozlišovat zrakem postupně v průběhu učení se kreslení. Protože chtít to umět naráz může být pro mozek příliš mnoho vstupních informací. Proto ani Vy z toho nebuďte na začátku vyděšení, když to všechno, co tam "přece máte vidět", neuvidíte. Zrak je sice při kreslení nejdůležitější zdroj poznání, ale je třeba ho rozvíjet postupně. A taky znát jeho limity, protože unaveného člověka bude zrak klamat. A víte, za jak dlouho Vás zrak začne při kreslení zrazovat? Často třeba už po půlhodině koncentrace. Proto si musíte dělat pauzy. A v neposlední řadě vědět, jak používat další dva zdroje poznání.

Vědění

Když se ptám studentů při kreslení, cože to vlastně vidí, narážím často na to, že nevidí, ale vědí. Vědí například o krychli, že má všechny strany stejně dlouhé. Proto to tak přece i logicky nakreslí. Jenže! Když takovou krychli budu chtít znázornit v realistické kresbě správně, tak se právě perspektiva postará o to, že se vzájemný poměr hran opticky změní a rozhodně už nebudou všechny stejné. Když si to uvědomíte do důsledku, tak vlastně toto "vědění" o krychli stojí v cestě k jejímu skutečnému vidění a s tím i zdárnému nakreslení. Neboť v tu chvíli prostě nevidím realitu, ale myslím si realitu. Proto je nezbytné při kresbě zahodit tato zdánlivě jasná schémata "vědění o krychli" a nahradit je novým "věděním o perspektivě". Takto se tedy kultivuje vědění. A teprve toto kultivované vědění můžete vzít a pomáhat si jím v situacích, kdy selže vidění či měření. Jsou to Vaše "pravidla silničního provozu", která když dodržíte, budete kreslit opravdu správně. Zároveň ale musím zmínit limity vědění - ty spočívají v tom, že pravidla jsou sice fajn, ale možností, jak se v realitě projevují, je nekonečně. proto se nesnažte si pravidla pamatovat "zpaměti", to Vám nepomůže. Musíte je prostě tak často trénovat na rozdílných námětech, až je pochopíte jako komplexní pomůcku.

Měření

Vidět se učíte průběžně a pro to, abyste v tom byli úspěšní, Vám slouží jak zrak, tak vědění o perspektivě. Než ale oboje zdokonalíte dost na to, abyste se obešli bez měření, tak mezitím nakreslíte ještě hodně tahů... K tréninku a zvědomování jevů perspektivy tak, abyste kultivovali i zrak i vědění, Vám slouží měření perspektivy - neboli visování. To Vám může být výtečnou pomůckou pro uvědomování si "Aha, ta hrana jde opravdu tímto směrem", když např. Váš mozek odmítá připustit existenci výrazné perspektivní zkratky či sbíhavosti vzájemně rovnoběžných hran apod.

Na druhou stranu Vám ale může visování příliš zamotat hlavu. A to ve chvíli, kdy se na něj příliš upnete a nezapojíte ani zrak ani vědění. Visování má své limity, protože je limitované tělem. Ruka se často brzy unaví a někde v procesu přenosu navisovaného snadno uděláte chybu. A ve snaze ji odčinit - jak jinak než opětovným převisováním - se do toho zamotáte a při tom se úplně vyčerpáte.

Právě pro limity jednotlivých zdrojů je důležité je rovnoměrně rozvíjet všechny tři - protože stabilita je dána v prostoru třemi body a stejně tak se i Vy budete moct opřít o tři zdroje lépe než o dva či jeden :). Všechny zdroje je potřeba dlouhodobým nácvikem dostat do souladu. Po pár letech si už ani nebudete uvědomovat, že je už používáte plynule všechny - podobně jako u řízení po letech neprožíváte, že řadíte. Prostě to budete dělat přirozeně a zároveň vědomě.

Přijměte prosím tento první příspěvek v seriálu "Začínáme kreslit" jako úvod k zamyšlení a až budete příště kreslit, vnímejte, jak (spolu)pracují jednotlivé zdroje poznání u Vás, které ovládáte lépe a které hůř. Je celkem přirozené, že každý máme sílu v jiném ze zdrojů - někdo lépe vidí, někdo výborně chápe teorii, jiný zase bude bryskně a přesně měřit. Nicméně je dobré vědět, že vedle Vašeho hlavního zdroje vždy existují i ostatní dva, které je užitečné rozvíjet, protože se Vám můžou hodit ;).

Tolik úvodem a v dalších dílech se Vám pokusím pomoct s kultivací všech zdrojů ;).

Mějte se krásně,

Vaše

Bára Maštrlová.

#vidění #vědění #měření #Visování

598 zobrazení