• Výuka kresby

1) Pomůcky: Vše o tužce


V tomto seriálu "Pomůcky" bych Vás ráda seznámila s pár základními výtvarnými potřebami, které je dobré si obstarat, když chcete začít kreslit. Postuně se tu rozepíšu o tužkách, gumách, papírech, stojanech a taky mám pro ty z Vás, kdo jste z Prahy, připravený seznam všech obchodů, kde si výtvarné potřeby můžete zakoupit.

V tomto prvním dílu si řekneme něco málo o tužce. Jste-li úplní začátečníci, není totiž nutné ihned sahat po drahých barvách a přepychových papírech. Nejlepší je začít kreslit tužkou. Proč?

Podle mé zkušenosti Vás tužka naučí nejvíc a skvěle se z ní přechází na další techniky, se kterými ji můžete také libovolně kombinovat. Navíc, když se učíte kreslit, zákonitě děláte spoustu chyb (a je to tak správně, protože bez chyb byste se nic nenaučili), které u tužky v podstatě bezproblémově opravíte (na rozdíl od ostatních technik, které při opravování můžou skrývat určité nástrahy).

GRAFITOVÉ TUŽKY

Tuha grafitové tužky je vyrobena z grafitu a jílu. Jíl v tomto materiálu má dvě funkce – před vypálením tuhy drží celou směs pohromadě a po vypálení slouží jako pevná struktura nesoucí grafit. Grafit samotný pak obstarává vlastnosti kresby.

Jistě jste se při nákupu ve výtvarných potřebách setkali se značením tužek, které Vás možná mátlo. Co tedy všechna ta písmena a čísla znamenají?

Je to jednoduché – rozlišují se dvě základní řady tvrdostí tuh: H (od slova Hard – tvrdý) a B (od slova Black – černý):

  • Řada H:

Má škálu tvrdosti od H(1) - což je nejměkčí H, do H10 - coby nejtvrdší H. Tužky této řady se používají hlavně na rýsování. Mají ocelově šedý nádech, jsou o poznání tvrdší než tuhy řady B a nerozmazávají se tolik jako tuhy řady B. Umělců se z této řady týká H, H2 a to na podkresbu pro malbu právě proto, že se nerozmazávají.

  • Řada B:

Je pro umělce nejdůležitější, používá se hlavně na kreslení. Značení B od slova Black - tj. černá - znamená, že tato řada kreslí ve škále černé, která je tím sytější, silnější a sametovější, čím je vyšší číslo napsané u B. Všechny tužky B jsou také výrazně měkčí než z řady H. Každá tvrdost má svou vlastní „černou“: B(1) je „nejsvětlejší“, B8 je pak nejtmavší a nejměkčí.

  • Tuhy HB a F:

Tuha HB je kombinací H+B, tzn. Hard+Black a je tedy přechodovou tvrdostí mezi řadou H a B. Je skvělá na započetí kresby a základní stíny. Tuha F je od slova Fine a je to tuha vskutku fajnová! Svou tvrdostí spadá někam mezi H a B a používá se na jemné stíny, lazury a sjednocování kresby.

JAK POUŽÍVAT TUŽKY

Pro umělce jsou tedy důležité následující tvrdosti tuh: 2H, H, HB, F, B, 2B, 3B, 4B, 5B, 6B, 7B, 8B, 9B

- takto rozepsaná škála je zároveň škálou tvrdosti od nejtvrdších (vlevo) po nejměkčí (vpravo) tuhy.

Používají se následujícím způsobem:

2H, H: podkresba pro malbu, jemné stínování, pozor - hůř se gumuje

HB, B: základní rozvržení kresby a základní stíny, jemnější stíny; skici a menší formáty

F: jemné stíny, lazury a sjednocování kresby

2B: asi nejzákladnější tvrdost tužky, jakou kdy budete potřebovat - základní rozvržení kresby i propracovanější stíny; skici

3B, 4B, 5B, 6B: propracovanější kresby v kombinaci s tvrdším tuhami, přidávání kontrastů, lineární a dynamické kresby, skicování; větší formáty

7B, 8B, 9B: velice tmavé tuhy, které se snadno rozmažou; jsou vhodné na hodně uvolněné skici a expresivnější kresbu, ale lze je využít i k přistínování kontrastů u velkých propracovaných kreseb

Když začínáme kreslit, je nejlepší si vzít do ruky tužku 2B – na rozvržení kompozice a proporcí. Kreslíme s ní pokud možno lehce. Na přidávání kontrastů nejprve zvyšujeme přítlak na tužku a pak i číslo tvrdosti, ale opatrně. Tím, že má každá tužka jinou „barvu“, musíme si dávat pozor na to, aby se barvy nepřekřikovaly – např. pokud do kresby, která je celá propracovaná v tuhách 2B, 4B, F a HB, náhle zasáhneme tuhou 8B, nebude to vypadat dobře, protože 8B jinak odráží světlo než tuhy tvrdší a může to na sebe příliš upozorňovat a narušit tak celistvost kresby. Na jemnější stínování pak používáme tvrdší tužky a výborně kresbu zcelí použití tuhy F.

Tvrdosti tuh je dobré si vyzkoušet a používat je buď podle tohoto principu, tj. na kresbu klidně použít více tvrdostí (nemusí být využity nutně všechny, postačí 2-3 tvrdosti), kresba tím získá na kontrastnosti. Navíc si tím usnadníte práci, když se nebudete tuhou B2 snažit půl hodiny dosáhnout intenzity stínu, kterou byste tuhou B4 měli za pár sekund. Nebo též na kresbu můžete použít klidně i jen jednu tvrdost, to záleží pouze na Vašich preferencích a schopnostech.

Co se týče práce s jednotlivými tvrdostmi - všechno je individuální a stejně tak Vy berte prosím tyto rady přiměřeně s rezervou. Na to, co Vám osobně bude vyhovovat při kreslení, si musíte přijít nejlépe sami praxí.

JAK SI SPRÁVNĚ OŘEZAT TUŽKU?

Jakkoliv se zdá tato otázka banální, tak není. Míra ořezanosti tužky je v kresbě důležitá. Na kresbě jsou totiž místa, která je vhodné zvýraznit pouze tenkou linkou, nebo naopak taková, kde je vhodnější užít linku širší.

Jak si tedy správně ořezat tužku? Potřebujete následující:

  • ořezávátko nebo ostrý nožík

  • smirkový papír

  • kousek obyčejného papíru

Tužku si tedy nejprve ořežte. Všimněte si, že málokteré ořezávátko Vám vytvoří dokonale ostrý hrot tuhy. Proto si k ruce vezměte smirkový papír a hrot zabruste. Pokud potřebujete opravdu ultra ostrý hrot, na závěr ho zahlaďte tak, že jím otáčivými pohyby přejedete několikrát po kousku obyčejného papíru. Teď už budete mít opravdu ostrou tužku!

S ořezaností tužky souvisí i její délka. Častou chybou začátečníků bývá úplný špalíček tužky, o němž si myslí, že jim pomůže se lépe vyrovnat s detaily kresleného. To je velký omyl. S detaily Vám pomůže trénovaná a uvolněná ruka, nikoliv tužka velikosti špendlíku. A pro tréning ruky je dobrá tužka dlouhá. Jak to ale udělat, když tužka tak rychle ubývá? Pořiďte si prodlužovací násadku na tužku! Je to investice okolo 60-120,-Kč, ale z dlouhodobého hlediska se Vám vrátí, protože s ní budete moct tužku využít až do jejího grafitového konce ,-). Osobně používám jak nástavec od Derwentu (plastem potažený kov se šroubovací objímkou), který je velmi komfortní, ale dražší, tak nástavec levnější (dřevěnou či plastovou prodlužku), který ale může mít občas tu vadu, že nestáhne tužku pevně.

JAK DRŽET TUŽKU?

Nejlépe praxí dojdete k tomu, abyste se naučili držet tužku "správně", tj. abyste do ruky při kreslení nedostali po hodině křeč a kreslili lehce jak velké celky, tak detaily.

Důležité je si uvědomit, že ke kreslení nemusíte používat pouze ruku, nýbž celou paži. Vaše paže má tři hlavní místa, v nichž je ohebná - v rameni, lokti a zápěstí. Teprve pak následují drobná motorika prstů. Zjednodušeně lze říct, že čím větší kresby budete kreslit, tím větší část paže budete zapojovat. A naopak - čím menší formáty, tím spíš budete používat hlavně zápěstí a prsty.

Tužku lze držet dvěma základními úchopy - buďto klasicky, jak to znáte už z první třídy, když jste se učili psát, tj. tužku držíte palcem, ukázováčkem a prostředníčkem, opřenou o dlaň. Nebo se dá tužka držet shora, podobně jako ukazovátko nebo dirigentská hůlka. První způsob je dobrý na kresbu detailů, druhý je lepší na rozmáchlejší gesta a větší celky.

Výborně tuto problematiku ukazuje a popisuje Proko v tomto svém videu >. Video je sice v angličtině, ale je snadno pochopitelné, opravdu doporučuji ke shlédnutí!

Tolik tedy pár základních informací k tužkám. Doufám, že Vám bude tento příspěvěk užitečný :).

Příště si řekneme něco ke gumám.

Mějte se hezky,

Vaše

Bára Maštrlová.

#tužky

6,080 zobrazení