Jarmila Doubravová
Konečně zase kreslím!
Jarmila chodí do večerního kurzu od roku 2016 a je vyjímečnou studentkou. Umí už totiž kreslit.
Jarmila je dcerou již zesnulého animátora, scénáristy a režiséra Jaroslava Doubravy, který spolupracoval v tvůrčím týmu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem. Vyrůstala tedy ve výsostně uměleckém prostředí, avšak přes zjevné předpoklady jí nebylo z politických důvodů umožněno výtvarné umění studovat. I přesto si našla cestu do kresleného filmu a 8 let kreslila na Barrandově (odtud ta Jarmily vykreslená ruka). A proč tedy navštěvuje kurz kreslení?
„Bářin kurz kreslení je skvělý, protože mi nejen umožnil oprášit dávno polozapomenuté znalosti a po letech znovu rozcvičit ruku, ale také mě naučil spoustu nových věcí, které jsem si vždycky přála vyzkoušet. Čím ho navštěvuji déle, tím víc zjišťuji, že mám před sebou ještě hodně dalekou cestu. A díky skvělé lektorce Báře, která mě na ní s ochotou a trpělivostí doprovází, mě ta cesta baví stále víc a víc.“
Když někdo kreslí jako dýchá
Jarmilu do kurzu přivedlo to, že se podle svých slov „doma prostě k pravidelnému kreslení nepřiměje“. Hledala útočiště, kde by se mohla věnovat kreslení pravidelně, systematicky a zároveň pod odborným vedením, aby si tak mohla doplnit chybějící střípky poznání a rozvíjet svůj už tak velký talent.
V kresbě je u Jarmily znát, že ji do sebe absorbovala od dětství. Kreslí tak přirozeně a uvolněně, jako ostatní dýchají. Má lehkou, svižnou ruku, skvěle skicuje a výborně vidí souvislosti. Ač jí jde všechno, nač sáhne, zaměřuje se hlavně na realistiku a obzvlášť pak na krajinu a portrét.
Ráda zdolává všechny mety, které si vytyčí, takže kreslí pravidelně nejen v kurzu, ale i doma. Je tím typem kreslířky, která se nejraději opakovaným tréninkem prokreslí tam, kde chce být. Coby lektorka se do jejího zápolení snažím přispět radou či snahou nasměrovat její pozornost k hlubšímu prozkoumání toho, co umožní její kresbu posunout dál.
Jarmily „The Best Of“
Zde najdete Jarmily vybraná díla s mým komentářem.
Jamie
2018, pastel na papíře, velikost A2
Už od chvíle, kdy Jarmilka kreslila „Jezdce“ (viz Jarmily galerie), neboli svou oblíbenou postavu Jamieho Frazera, byla rozhodnutá se k němu jednou vrátit a to ve formě portrétu. Což si splnila v roce 2018 poté, co jsem se s ní přes půl roku věnovala poctivému seznámení s problematikou portrétu, resp. v případě Jarky spíš důslednému zopakování toho, co už kdysi trénovala. A celý ten drill se vyplatil a sečetl v tomto portrétu, jehož budování ve vrstveném pastelu si Jarmilka do sytosti užila.
Železné hory
2017, pastel na papíře, vel. A1
Jsem ráda, když si moji studenti mohou vyzkoušet, jak funguje skutečná zakázka. Proto, když jsem dostala poptávku na kresbu krajiny Železných hor, ráda jsem ji Jarmile dohodila a zakázkou ji odprůvodcovala. Komunikace s klientkou, nacenění práce, skica, příprava referencí, z nichž člověk při práci vychází, atd. až po samý závěr předání díla. To je proces, který je opravdu dobré zažít, aby člověk zjistil, jak jeho sen živit se kreslením, vypadá v praxi.
Máma
2017, pastel na papíře, A2
Jedním z velkých úkolů, které si Jarmila vytyčila, byl portrét její maminky v pastelu. Navíc byla tato práce limitovaná časově, neboť se měla stát dárkem pro bratra Jarmily k narozeninám. Myslím, že se vše stihlo na výbornou a vznikla opravdu pěkná portrétní kresba.
Puk
2017, pastel na papíře, A2
Ihned po nácviku základních principů se Jarmila plynule vrhla na vlastní tvorbu. Tu odstartovala Pukem – měla pro něj ideální model v podobě stejnojmenné ceny Jiřího Trnky, kterou obdržel Jarmily tatínek. Puka se však rozhodla nakreslit suchým pastelem a zasadit ho do noční snové krajiny, což s sebou neslo spoustu nových výzev – vymyslet kompozici figury, k ní scénu, nastudovat, jak se chovají odrazy měsíce a vůbec to vše skompletovat, aby to vypadalo jako celek uvěřitelně a krásně. Uznejte – stálo to za to!
Jarmily vývoj
Prohlédněte si průřez toho, čím Jarmila prošla v průběhu let studia kreslení.
